Vznik pily v Ostravici

Historie a tradice pilařské výroby v Ostravici mají svůj původ kolem roku 1845 až 1850. V těch letech byly na katastru obce postaveny dvě pily. Jedna na bývalém fojtství. Obě pily většinou jen živořily. Měly jednoduchá zařízení. Vodní kolo s náhonem, dřevěnou rámovou pilu a ruční pily na krácení kulatiny. Pro pily se stala silnou konkurencí první velká arcibiskupská pila s vodním pohonem, postavena v roce 1855 za řekou proti prostoru dnešního provozu. V roce 1857 je tato pila povodni zničena.

V letech 1858 a 1859 je vybudována pila nová. Pod Osmeckým mostem je zřízen splav, vodní náhon k dopravě kulatiny a k vlastnímu pohonu provozu. Doprava kulatiny vodním náhonem byla provozována až do roku 1890. S růstem průmyslu na severní Moravě roste počet obyvatelstva, vzrůstá i spotřeba dříví jak důlního, tak stavebního.

Pro pilařství v Beskydech, zejména od roku 1908 po výstavbě železniční dráhy z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé se vytváří výhodné podmínky. Arcibiskupská správa v zájmu zvýšení zisku provoz pily modernizovala. V roce 1895 je pila přebudována z vodního na parní pohon a je zřízeno elektrické osvětlení provozu. Pilařská výroba zapouští v Ostravici pevně své kořeny. Možnosti dalších zisků vedou správu arcibiskupských statků v roce 1908 k rozhodnutí postavit nový pilařský provoz v místě, kde stojí dodnes. A tak se v Ostravici začíná budovat na tehdejší dobu moderně vybavený pilařský provoz s parním pohonem, vlečkou pro kulatinu i řezivo. Pilnice je vybavena 5 rámovými pilami z Královopolských strojíren v Brně, jednou okružní pilou, čtyřstrannou hoblovačkou a dvěma kyvadlovými pilami. Je rovněž postavena zámečnická a stolařská dílna. Provoz je zahájen v roce 1910. A tento rok také uznáváme jako rok vzniku pilařského provozu v Ostravici, k jehož historii i tradicím se hlásíme.

Postupně je potom instalováno až 8 rámových pil, zavedena výroba dřevité vlny.V roce 1911 původní pila pod Osmeckým mostem vyhořela a prostor po ní je nadále využíván jako část skladu nového provozu. Prkna a hranoly se převáží ručními kolejovými vozíky přes místní komunikaci do tohoto skladu. V pozdějších letech je provoz ještě rozšířen o sušárnu a hoblárnu. V letech 1912 až 1921 je pro potřebu pily vybudována z Bílé na Salajku a Mezivodí úzkorozchodná dráha pro přepravu vytěženého dřeva.

Až do konce druhé světové války potom další technický rozvoj a zlepšování pracovních podmínek provozu zůstává v podstatě na stejné úrovní.